Stany

KONCEPCE A TVAR STANU

Klasické stany typu A jsou stany starší koncepce. Střecha je podepřena dvěma tyčkami, vypnuta a kotvena šňůrami. Oproti kulatým stanům je jejich vnitřní prostor hůře využitelný, méně odolávají větru a vyžadují více kotvení. Vyrábějí se stále méně, jsou však levné a poslouží při méně náročných akcích. Áčka z bavlněné stanovky i dnes potěší milovníky přírodních materiálů a outdoorové klasiky. Nejmenší ministany tvarem připomínají rakvičky. Jsou to vlastně jakési „žďáráky“ vylepšené jedním či dvěma ohnutými pruty. Patří sem i jednoprutové „kopulky“. Nejrozšířenějšími stany jsou kopule, jejichž předností je značná, u některých absolutní samonosnost. Na kamenitých místech či na sněhu mohou sice stát i bez kotvících šňůr, ale kotvení zvyšuje odolnost vůči náporům větru. Kopule mívají dva nebo tři pruty křížící se v jednom bodu a oproti áčkům lépe využívají vnitřní prostor. Pokud se nosné pruty stanu kříží ve dvou a více bodech, mluvíme o geodetických stanech. Jejich výhodou je také vysoká samonosnost, ale navíc jsou segmenty střechy menší a lépe odolávají větru. Vnitřní prostor je využit ještě o něco lépe než u kopulí. Vnitřní prostor stanu nejlépe využívají tunelové stany, poměrně snadno a rychle se stavějí, vždy však potřebují ukotvení. Především pro kempování jsou vhodné kombinované stany. Kromě těžkých rodinných stanů s kovovou konstrukcí jsou tu dnes i stany podstatně lehčí, které využívají výhody ohebných prutů. V současnosti jsou to nejčastěji velké prostorné kopule s tunelovými ložnicemi.

VELIKOST, VÝŠKA A HMOTNOST

Výrobci udávají pro kolik osob je stan určen. Jedna osoba zabere minimálně 55 až 60 cm na šířku a stan by měl být nejméně o 25 cm delší než výška postavy. U dvouplášťových stanů jsou brány v úvahu rozměry stanu vnitřního. Výška rozhodne o tom, zda ve stanu budeme moci stát, sedět či klečet nebo jen ležet. Nejlehčí jednomístné stany v současnosti váží kolem 1,7 kg, dvoumístné v přepočtu na jednu osobu od 1,1 kg. Vícemístné stany vycházejí výhodněji, ty nejlehčí již od 0,9 kg na osobu.

VCHODY A ÚLOŽNÉ PROSTORY

Vybírat si můžeme mezi stany s krytým a nekrytým vchodem a jedním či více vchody. Krytý vchod přináší podstatné výhody. Vytváří úložný prostor, umožňuje odvětrávat stan otevřeným vchodem i za deště a v neposlední řadě výrazně zlepšuje komfort „bydlení“ ve stanu při nepřízni počasí. Dva vchody jsou praktické u stanů pro více osob a umožňují účinné větrání (průvan). Ve špatném počasí je příjemnější používat vchod v závětří a v zimě návětrný, který bývá méně zasypán sněhem. Vchody opatřené moskytiérou se staly samozřejmostí a do horkých letních nocí jsou k nezaplacení. Do prostorného stanu se vejdeme i s věcmi, ale často je praktické mít úložné prostory mimo vnitřní stan. Jde především o mokré věci a zablácené boty. Nejjednodušším řešením je apsida vzniklá oddálením tropika od obrysu vnitřního stanu a ukotvená kolíkem. Výrazně více místa vznikne využitím podpěr a prutů, pak je to vhodné místo i pro opatrné vaření.

PŘELEPENÉ NEBO NEPŘELEPENÉ ŠVY?

Švy jsou místem, kudy se do stanu nejsnáze dostane voda, proto mají dobré stany švy přelepené nepropustnou páskou. Není však pravda, že stany bez této úpravy musí být automaticky špatné. Pečlivě provedený šev správnou nití, ošetřený vhodným lepidlem (SeamGrip,SeamSure,…) vodu do stanu také nepustí, což se nedá říci o lajdácky přelepeném švu. Přelepené švy nenajdeme na stanech ze silikonizovaných tkanin, kde lepení švů není technologicky možné. U některých materiálů je však použita silikonová úprava pouze na vnější straně a na vnitřní straně jsou podlepené švy.

VĚTRÁNÍ

Nejúčinnější větrání stanu umožní otevření vchodu a ještě lépe dvou protilehlých vchodů. Zde se projeví výhoda krytých vchodů, které dovolí odvětrávat i za deště. Odvětrání přispěje také povytažený dolní okraj tropika a nejrůznější větráčky ve střeše.

CO JEŠTĚ MŮŽE HRÁT ROLI?

Použité materiály ovlivní funkčnost, hmotnost a samozřejmě i cenu stanu. Pro tropiko se používají syntetické tkaniny se zátěrem. Na zátěr se používají dva základní materiály na bázi polyuretanu (PU) a silikonu. Výhodou silikonu jsou lepší mechanické vlastnosti upravené tkaniny a lepší odolnost proti nízkým teplotám. Podle zkušeností v běžných podmínkách postačí hodnoty vodního sloupce 1000–1500 mm, pro drsnější podmínky 2000–3000 mm. Mnohem vyšší hodnoty musí dosahovat materiál pro podlážky. Pruty konstrukce jsou nejčastěji z laminátu nebo z duralu. Dural je lehčí, pevnější avšak dražší. Pro náročnější podmínky bývá použit značkový dural (např. Easton), kompozitní materiály (dural-karbon-kevlar) a trubky většího průměru. Určitou roli hraje i barva stanu. Ve světlých stanech je více světla a pobyt v nich je mnohem příjemnější, stany jasných až svítivých barev jsou lépe vidět a hodí se do náročných klimatických podmínek např. pro horolezecké expedice. Obal stanu chrání stan před poškozením při transportu. Příliš malé obaly komplikují zabalení stanu, lepší jsou dostatečně velké obaly s kompresními popruhy.

Zpět